OBHAJOBA SVĚTOVÉHO ZLATA PRSKAVCOVI NEVYŠLA, VĚŘÍ ALE, ŽE HO TAHLE ZKUŠENOST POSUNE DÁL

11. 10. 2017

Měl druhý nejrychlejší čas, jenže místo úsměvu přišlo zlostné praštění rukou do lodi. Kvůli dvěma - jak on sám říká - hloupým šťouchům jeho cesta za obhajobou zlata na světovém šampionátu skončila už v semifinále. A tak zatímco si jeho reprezentační parťáci Ondřej Tunka a Vít Přindiš jeli ve velkém finále pro senzační zlato a stříbro, Jiří Prskavec je sledoval jen ze břehu. Jak však velí jeho i vodácká nátura, fandil a přál jim: "Jsem strašně rád, že Ondra Tunka, můj tréninkový parťák, konečně dokázal prolomit smůlu, kterou na velkých závodech míval. Klobouk dolů, co dokázal. A Vítek prokazoval celou sezonu, že má výbornou formu."

On sám dlouho mluvil o nevyzpytatelné trati ve francouzském Pau. Chtěl se připravit do detailů, a tak sem často jezdil na soustředění, aby přišel na kloub kanálu, který tolik připomíná přírodní peřeje. Pak přišel den D, a když viděl vytyčenou trať, byl nadšený. "Ta trať se mi strašně líbila. Byla fakt taková, jakou jsem si vysnil. Byly na ní věci, které mi v tréninku šly a cítil jsem, že to může být trať na které zajedu medaili. Jenže bohužel." Vyrovnaná kajakářská elita totiž vyžaduje jízdu na hraně rizika, zároveň ale neodpouští šťouchy. Toho prvního se Prskavec dopustil hned v úvodu trati, aniž by o něm tušil. Tak těsný byl. "Možná, že kdybych o tom první věděl, dokázal bych to ještě trochu stlačit. Ale sám nevím, jestli se se dvěma šťouchy dá vůbec do finále dostat," líčil po závodě. Ten druhý přišel ve spodní části.

Když projel cílem, podíval se velkou obrazovku a spatřil své jméno na 14. příčce. Věděl, že je konec. Byl zklamaný, smutný, jenže o pár desítek minut později si uvědomil. "Každá prohra, kterou jsem v kariéře měl, mi pomohla. A i tady ta mi jednou pomůže, ale to zjistím až za čas. Věřím, že za rok dva pochopím, že to tady bylo k něčemu dobré, že díky tomu jsem se dokázal přiblížit optimu a posunul se dál jako kajakář."

Bylo by ale mrzuté se řídit heslem, že konec špatný - všechno špatné. V Pau, kam dorazily i desítky českých příznivců a Prskavec byl nadšený z atmosféry, správně říkal: "Nemůžu sezonu hodnotit negativně - jsem mistr Evropy a světa v hlídkách. Mám bronz z mistrovství Evropy a nevyšel mi jen jediný z nejdůležitějších závodů, i když ten nejdůležitější. Myslím, že ta sezona byla úspěšná, byť teď mě štve, že se to nepovedlo." Nyní je před ním měsíc zaslouženého volna, pak se zase s otcem-trenérem vrhnou do tradiční dřiny. Je před ním další výjimečná sezona, která má dva vrcholy v podobě pražského mistrovství Evropy a mistrovství světa v Brazílii. "Stejně jako každý rok udělám maximum, abych byl o kousek lepší, abych sbíral nejvyšší příčky."


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.